HOME | DD

Description
For: Dragon winter show OPENED!

Win 2nd place , thanks!

Dragon: Scarlet
Rider: Irsibil Wentor
Discipline: Air Acrobacy
Country/stables: Aydindril's stables
_________________________________________________
Story (CZ):

1.004 words

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Z neustálého tréninku za posledních pár dní už mi bylo špatně od žaludku. Se Scarlet jsme dlouho přemýšlely, jaký prvek v naší akrobatické sestavě ve vzduchu použijeme jako naše eso. Nakonec na to Scarlet přišla, ale odmítla mi to říct. Jediné co mi sdělila bylo, že se musím naučit pořádně držet. Nejsem si vůbec jistá, že ostatní mají tak tajnůstkářské draky jako já. Takže jsem poslední dny strávila na jejím hřbetě, zatímco ona se ve vzduchu zmítala v neskutečných pozicích. Nejhorší pro mě byl let hlavou dolů, kdy se mi žaludek dostával pomalu až do krku a pocit že spadnu tomu také zrovna moc nepřidával. Ale teď, těsně před startem, ze mě všchny ty negativní pocity spadly. Věděla jsem, že jsme připravené.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Pod sebou jsem cítila napjaté Scarletiny svaly, jak se připravuje ke vzlétnutí. V jednom pařátu svírala schovanou modrou stuhu, kterou si vyprosila na Halter Show. Nevěděla jsem, jestli ji hodlá nějak použít, nebo jestli si ji vzala jen pro štěstí, ale snažila se, abych si toho nevšimla. Já jsem si raději svázala vlasy do copu, aby mi nepřekážely před obličejem. Ještě jsem se rozhlédla kolem sebe. Za dřevěným oplocením halter arény postávalo či posedávalo nespočet draků a jejich jezdců, aby shlédli naší akrobacii. Tolik diváků jsem ani nečekala při dnešním zamračeném počasí. Kousek od ostatních seděl majestátní drak Falaron, soudce pro tuto soutěžní disciplínu a čekal na start.

Scarlet silně mávla křídly a hned z místa jsme se vznesly do vzduchu. Měly jsme na začátek připraveno jen několik lehčích triků a obratů pro zahřátí, poměrně nízko při zemi. Moje dračice několikrát dokola oblétla arénu a přitom předvedla pár obratů a otoček. Nejraději měla pozice, při kterých mohla ukázat nádhernou pestrou paletu barev na spodní části svých obrovských křídel. Musela jsem uznat, že moje dračice měla opravdu talent na jeviště. Když jsme absolvovaly těch několik zahřívacích kol, Scarlet přešla k těžším cvikům a obratům ve větší výšce. Let hřbetem dolů, vruty s rychlým vpádem vpřed, volný pád s roztažením křídel těsně nad zemí a obratem přímo vzhůru. Měla jsem dojem, že to musí vypadat jakoby se mě snažila ze hřbetu shodit. Opak však byl pravdou, Scarlet se neustále pohledem nebo slabým zabroukáním ujišťovala, že jsem v pořádku.

Začínala jsem se už cítit jako při našem tréninku, když najednou Scarlet začala prudce stoupat do výšky neskutečnou rychlostí. Stačila jsem zaregistrovat pouze jak se Falaron odrazil ze země a vzlétl za námi. Pak už mi z prudkého náporu vzduchu, který se řítil kolem nás, slzy oslepily oči, takže jsem je raději zavřela. Scarlet na mě pouze broukla, aby se ujistila že jsem v pořádku a stoupala stále výš.

Najednou jsem ucítila příjemné teplo a ostré sluneční světlo mě přinutilo otevřít oči. Pod námí byla jen bílá pláň mlžných mraků, které dnes dolů propouštěly jen tak málo světla. Z mraků vystupoval pouze jediný vrcholek zasněžené hory a na něj přistál Falaron. Scarlet začala pomalu létat ve svislých kruzích, takže jsem se chvílemi ocitala hlavou dolů. Věděla jsem, že přichází čas na náš hlavní kousek. Kruhy se postupně zmenšovaly a zároveň zrychlovaly. V pařátech mojí dračice jsem zahlédla modrou stuhu. Než jsem stačila zapřemýšlet, co se chystá udělat, kruhy se zmenšily natolik, že si dračice dosáhla na vlastní ocas. A v této krkolomné stále se točící formaci jsme začaly ztrácet výšku. Měla jsem pocit, že mě odstředivá síla vyhodí ze sedla. Najednou Scarlet vyfoukla ohnivou kouli, přehodila přes ní stuhu a dalším plamenem ji zapálila. Řítily jsme se dolů k mrakům, skrz ně a dolů k zemi, a chráněn Scarletiným tělem se s námi řítil i ohromný hořící symbol jin-jang. Rotovaly jsme a padaly dolů celou věčnost. Už jsem nevnímala nic kolem sebe, vše bylo rozmazané v jednolité pozadí. Už jsem ani neregistrovala, kde je dole a kde je nahoře. Jen ten ohnivý symbol vtahoval moji pozornost, magicky přitahoval můj pohled. Možná i proto, že on a dračice bylo to jediné, co bylo vůči mě téměř nehybné. Byl to neskutečně silný zážitek. A najednou to všechno ustalo.

Scarlet zničeho nic roztáhla doširoka svá křídla a pustila dohořívající stuhu. Ta se pomalu snášela k zemi, až dopadla do zářivě bílého sněhu a uhasila se. Svět kolem nás se přestal otáčet a já měla pocit, že se spolu s námi zastavil čas. Dračice se pomalu snesla v elipsách dolů a měkce přistála na pevné zemi. Poté se uklonila publiku, zamávala naprázdno křídly a vyslala k nebi plamen spolu s jásavým zachrčením.

Když z arény odcházela po zemi, došlo mi, jak muselo být tohle představení vyčerpávající. Chtěla jsem seskočit dolů, ale Scarlet na mě zavrčela, ať zůstanu sedět. Těžce oddychovala. Když jsme opustily soutěžní prostor, rychle jsem sklouzla po rudých šupinách na zem a začala jsem ji starostlivě prohlížet. Zdála se naštěstí v pořádku. Myslím, že řídký vzduch tak vysoko není dobrý ani pro draky. Její dech začal zase být pravidelný a mi se ulevilo. Drbala jsem ji na šupinách plná úlevy a radosti.

„Scarlet? Jak tě napadl takový trik?“ zeptala jsem se, zatímco jsme už seděly u jednoho z velkých ohnišť a pozorovaly ostatní soutěžící.

„Symbol harmonie..“ pousmála se svým dračím způsobem a chvíli na mě koukala než pokračovala s vysvětlením.

„Pěkně jsi mě napálila s tou ohlávkou, ale uvědomila jsem si, že jsi to udělala jen z respektu ke mně. Dala jsi mi možnost volby. A toho si vážím. Myslím si, že můžeme společně fungovat s harmonií a spojit tak různorodé lidské a dračí světy. Proto jsem to udělala, byl to trik spíše pro nás, než pro ostatní, let důvěry...“ nepatrně se zamyslela a poté propukla v chrčivý pobavený smích: „Ale jestli nám to pomůže vyhrát soutěž, bude to jen dobře. A máš rozcuchané vlasy!“ To už se řehtala na celé kolo a pak do mě jemně šťouchla nosem.

Musela jsem se taky smát. Vlasy mi ze zapleteného copu trčely do všech stran. Scarlet nakonec tedy odhalila moji malou diplomatickou lest, ale vypadá to, že nás nakonec celá tahle velkolepá událost stmelila a jsme si blíže než kdy dříve. A to je ta pravá výhra.

Description
For: Dragon winter show OPENED!

Win 2nd place , thanks!

Dragon: Scarlet
Rider: Irsibil Wentor
Discipline: Air Acrobacy
Country/stables: Aydindril's stables
_________________________________________________
Story (CZ):

1.004 words

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Z neustálého tréninku za posledních pár dní už mi bylo špatně od žaludku. Se Scarlet jsme dlouho přemýšlely, jaký prvek v naší akrobatické sestavě ve vzduchu použijeme jako naše eso. Nakonec na to Scarlet přišla, ale odmítla mi to říct. Jediné co mi sdělila bylo, že se musím naučit pořádně držet. Nejsem si vůbec jistá, že ostatní mají tak tajnůstkářské draky jako já. Takže jsem poslední dny strávila na jejím hřbetě, zatímco ona se ve vzduchu zmítala v neskutečných pozicích. Nejhorší pro mě byl let hlavou dolů, kdy se mi žaludek dostával pomalu až do krku a pocit že spadnu tomu také zrovna moc nepřidával. Ale teď, těsně před startem, ze mě všchny ty negativní pocity spadly. Věděla jsem, že jsme připravené.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Pod sebou jsem cítila napjaté Scarletiny svaly, jak se připravuje ke vzlétnutí. V jednom pařátu svírala schovanou modrou stuhu, kterou si vyprosila na Halter Show. Nevěděla jsem, jestli ji hodlá nějak použít, nebo jestli si ji vzala jen pro štěstí, ale snažila se, abych si toho nevšimla. Já jsem si raději svázala vlasy do copu, aby mi nepřekážely před obličejem. Ještě jsem se rozhlédla kolem sebe. Za dřevěným oplocením halter arény postávalo či posedávalo nespočet draků a jejich jezdců, aby shlédli naší akrobacii. Tolik diváků jsem ani nečekala při dnešním zamračeném počasí. Kousek od ostatních seděl majestátní drak Falaron, soudce pro tuto soutěžní disciplínu a čekal na start.

Scarlet silně mávla křídly a hned z místa jsme se vznesly do vzduchu. Měly jsme na začátek připraveno jen několik lehčích triků a obratů pro zahřátí, poměrně nízko při zemi. Moje dračice několikrát dokola oblétla arénu a přitom předvedla pár obratů a otoček. Nejraději měla pozice, při kterých mohla ukázat nádhernou pestrou paletu barev na spodní části svých obrovských křídel. Musela jsem uznat, že moje dračice měla opravdu talent na jeviště. Když jsme absolvovaly těch několik zahřívacích kol, Scarlet přešla k těžším cvikům a obratům ve větší výšce. Let hřbetem dolů, vruty s rychlým vpádem vpřed, volný pád s roztažením křídel těsně nad zemí a obratem přímo vzhůru. Měla jsem dojem, že to musí vypadat jakoby se mě snažila ze hřbetu shodit. Opak však byl pravdou, Scarlet se neustále pohledem nebo slabým zabroukáním ujišťovala, že jsem v pořádku.

Začínala jsem se už cítit jako při našem tréninku, když najednou Scarlet začala prudce stoupat do výšky neskutečnou rychlostí. Stačila jsem zaregistrovat pouze jak se Falaron odrazil ze země a vzlétl za námi. Pak už mi z prudkého náporu vzduchu, který se řítil kolem nás, slzy oslepily oči, takže jsem je raději zavřela. Scarlet na mě pouze broukla, aby se ujistila že jsem v pořádku a stoupala stále výš.

Najednou jsem ucítila příjemné teplo a ostré sluneční světlo mě přinutilo otevřít oči. Pod námí byla jen bílá pláň mlžných mraků, které dnes dolů propouštěly jen tak málo světla. Z mraků vystupoval pouze jediný vrcholek zasněžené hory a na něj přistál Falaron. Scarlet začala pomalu létat ve svislých kruzích, takže jsem se chvílemi ocitala hlavou dolů. Věděla jsem, že přichází čas na náš hlavní kousek. Kruhy se postupně zmenšovaly a zároveň zrychlovaly. V pařátech mojí dračice jsem zahlédla modrou stuhu. Než jsem stačila zapřemýšlet, co se chystá udělat, kruhy se zmenšily natolik, že si dračice dosáhla na vlastní ocas. A v této krkolomné stále se točící formaci jsme začaly ztrácet výšku. Měla jsem pocit, že mě odstředivá síla vyhodí ze sedla. Najednou Scarlet vyfoukla ohnivou kouli, přehodila přes ní stuhu a dalším plamenem ji zapálila. Řítily jsme se dolů k mrakům, skrz ně a dolů k zemi, a chráněn Scarletiným tělem se s námi řítil i ohromný hořící symbol jin-jang. Rotovaly jsme a padaly dolů celou věčnost. Už jsem nevnímala nic kolem sebe, vše bylo rozmazané v jednolité pozadí. Už jsem ani neregistrovala, kde je dole a kde je nahoře. Jen ten ohnivý symbol vtahoval moji pozornost, magicky přitahoval můj pohled. Možná i proto, že on a dračice bylo to jediné, co bylo vůči mě téměř nehybné. Byl to neskutečně silný zážitek. A najednou to všechno ustalo.

Scarlet zničeho nic roztáhla doširoka svá křídla a pustila dohořívající stuhu. Ta se pomalu snášela k zemi, až dopadla do zářivě bílého sněhu a uhasila se. Svět kolem nás se přestal otáčet a já měla pocit, že se spolu s námi zastavil čas. Dračice se pomalu snesla v elipsách dolů a měkce přistála na pevné zemi. Poté se uklonila publiku, zamávala naprázdno křídly a vyslala k nebi plamen spolu s jásavým zachrčením.

Když z arény odcházela po zemi, došlo mi, jak muselo být tohle představení vyčerpávající. Chtěla jsem seskočit dolů, ale Scarlet na mě zavrčela, ať zůstanu sedět. Těžce oddychovala. Když jsme opustily soutěžní prostor, rychle jsem sklouzla po rudých šupinách na zem a začala jsem ji starostlivě prohlížet. Zdála se naštěstí v pořádku. Myslím, že řídký vzduch tak vysoko není dobrý ani pro draky. Její dech začal zase být pravidelný a mi se ulevilo. Drbala jsem ji na šupinách plná úlevy a radosti.

„Scarlet? Jak tě napadl takový trik?“ zeptala jsem se, zatímco jsme už seděly u jednoho z velkých ohnišť a pozorovaly ostatní soutěžící.

„Symbol harmonie..“ pousmála se svým dračím způsobem a chvíli na mě koukala než pokračovala s vysvětlením.

„Pěkně jsi mě napálila s tou ohlávkou, ale uvědomila jsem si, že jsi to udělala jen z respektu ke mně. Dala jsi mi možnost volby. A toho si vážím. Myslím si, že můžeme společně fungovat s harmonií a spojit tak různorodé lidské a dračí světy. Proto jsem to udělala, byl to trik spíše pro nás, než pro ostatní, let důvěry...“ nepatrně se zamyslela a poté propukla v chrčivý pobavený smích: „Ale jestli nám to pomůže vyhrát soutěž, bude to jen dobře. A máš rozcuchané vlasy!“ To už se řehtala na celé kolo a pak do mě jemně šťouchla nosem.

Musela jsem se taky smát. Vlasy mi ze zapleteného copu trčely do všech stran. Scarlet nakonec tedy odhalila moji malou diplomatickou lest, ale vypadá to, že nás nakonec celá tahle velkolepá událost stmelila a jsme si blíže než kdy dříve. A to je ta pravá výhra.