HOME | DD

Description
English

In the September of 1938, Nazi Germany decided to gain Czechoslovak lands called sudetland, which had great german minority but also heavy fortifications, important for keeping the czech autonomy. With danger of war, as the sudetland Freikorps attacked Czech policemans, borderpatrols and soldiers (united to SOS - force of border defence), in the 23rd of September the mobilization was announced. Czechoslovak army mobilized very quickly and orderly and created big obstacle for german Wehrmacht, that wasnt yet prepared for war. However everything was lost when München treaty was signed. It was decided "About us, without us" by our own allies that promised help for us, but instead offered us to Hitler, for few months of peace... Ironically, germans used our modern army equipment for conquering of Poland, France and USSR. That wont happen if we fought on our prepared fortifications... Sadly history cant be changed...

Vehicles info: Will be added

LT vz.35 (also known as LT-35, Pz.35(t), Škoda R2)

Tatra OA vz.30 (Tatra OA.30)

Tč vz.33 (LT-33, ČKD P-I)

Czech

Roku 1938 se Nacistické Německo začalo dožadovat našeho pohraničního území zvaného sudety, kde se nacházela početná německá menšina, ale také opevnění, důležité pro zachování autonomie našeho státu. S rostoucí hrozbou války a neustále se stupňujícími útoky sudetoněmeckého Freikorpsu na četníky, finanční stráž a vojáky (uskupené do SOS - Stráž obrany státu) byla 23. září vyhlášena všeobecná mobilizace. Naše armáda se zmobilizovala rychle a spořádaně, a představovala pro Wehrmacht překážku. Zvlášť protože nebyl na válku dostatečně připravený. Bohužel vše skončilo s podepsáním Mnichovské dohody, kdy se jednalo "O nás, bez nás." Naši vlasní spojenci, kteří nám slibovali pomoc, nás zaprodali Hitlerovi za pár měsíců míru... Ironicky, Hitler využil našeho válečného materiálu k dozbrojení své armády, která pak zaútočila na Polsko, Francii a SSSR. To by se však nestalo, kdybychom s nimi bojovali. Bohužel historii již nelze změnit...

Údaje o vozidlech

LT vz.35 (též známý jako: LT-35, Pz.35(t), Škoda R2)

Jednalo se o stěžejní tank československé armády, který vznikl jako náhrada LT-34, který zaostával v odolnosti a výkonu. Od něj však převzal téměř identickou věž se stejnou výzbojí 37mm kanónu škoda A3 a dvou kulometů vz.35/37. Byl vyráběn firmami Škoda a ČKD ale díky konkurenci těchto firem, docházelo k technickým potížím. Největší problém představoval pneumatický systém, který zlepšoval jízdní vlastnosti, ale v mrazu dělal tank nepojizdným. I přesto se tank těšil oblibě a byl exportován do Rumunska a později byl použit Slovenským Štátem a Německem. Ti si tank oblíbili, ale i přesto ukončili jeho výrobu díky problémům s oným pneumatickým systémem, jehož problémy se naplno projevily na východní frontě. Poté byly zbývající tanky přestavěny na tahače děl a munice. Rumunsko, kde tank také tvořil páteřní typ, si však toto řešení nemohlo dovolit a ačkoliv se tank nevyrovnal nejnovějším Sovětským tankům KV-1 a T-34, používali ho do konce války. Pro boj se silnějším protivníkem vytvořili rumuni z části strojů stíhače tanků TACAM, vyzbrojené kořistním 76,2 mm protitankovým dělem ZIS-3, umístěným v otevřené nástavbě. Samotná Škoda se po zrušení výroby snažila o vylepšení. Vznikla tak verze zvaná T-11 s novým 37mm dělem škoda A8 (použitém na LT-38) pro Bulharsko, T-12 s 47mm dělem škoda A9, T-13M bez pneumatického systému a T-14 pro Afrikakorps. Kromě T-11 nebyl žádný z nich přijat do výzbroje a všechny prototypy byly sešrotovány. Samotný LT-35 se dochoval jedinný.

Tatra OA vz.30 (Tatra OA.30)

Obrněné auto vzniklo na podvozku terenní Tatry T-72, známé svými výbornými jízdními vlastnostmi. Pancíř však zvýšil váhu vozidla a poskytoval ochranu pouze proti pěchotním zbraním, a původní motor sotva dostačoval výkonem. Výzbroj měl původně tvořit pokusný kulomet ZB-50, který však disponoval nízkou kadencí, a nebo letecký kulomet vz.30, který se však těsném prostoru přehříval. Bylo tak rozhodnuto o výzbroji dvou kulometů ZB vz.26, které se však do obrněho vozdila moc nehodily díky nízkokapacitním zásobníkům. I tak bylo vozdilo přijato do výzbroje a bylo využito při obraně pohraničí. Po okupaci jej němci nepřijali do výzbroje díky nevyhovujícím vlastnostem a přenechali je protektorátnímu četnictvu. Slovenský Štát je poměrně úspěšně nasadil proti Maďarsku a později i proti Polsku a SSSR. V době SNP však byly zbývající vozidla zabavena Wehrmachtem a zničena, aby se nedostala do rukou povstalců. Žádný kus se nezachoval, byla však vytvořena funkční replika.

Tč vz.33 (LT-33, ČKD P-I)

Tančík postavený na základě licence od firmy Carden-Loyd, známé pro vývoj těchto vozidel. Stejně jako ostatní stroje založené na této licenci měl lehký pancíř a výzbroj dvou kulometů ZB vz.26, komunikaci obstarávala siréna a praporky. Tato vozdila se nehodila pro realný boj, což se na začátku války potvrdilo. Důstojníci tento stroj neměli v lásce a neustále upozorňovali na jeho nízké použití. Proti špatně vyzbrojenému protivníkovi jako byl Freikorps se však hodil výborně a tak byl v době mobilizace často využíván. Po okupaci byl použit Wehrmachtem pro výcvik a Slovenským Štátem na východní frontě a v SNP. Ze 70 kusů se žádný nedochoval, existuje však funkční replika.

Description
English

In the September of 1938, Nazi Germany decided to gain Czechoslovak lands called sudetland, which had great german minority but also heavy fortifications, important for keeping the czech autonomy. With danger of war, as the sudetland Freikorps attacked Czech policemans, borderpatrols and soldiers (united to SOS - force of border defence), in the 23rd of September the mobilization was announced. Czechoslovak army mobilized very quickly and orderly and created big obstacle for german Wehrmacht, that wasnt yet prepared for war. However everything was lost when München treaty was signed. It was decided "About us, without us" by our own allies that promised help for us, but instead offered us to Hitler, for few months of peace... Ironically, germans used our modern army equipment for conquering of Poland, France and USSR. That wont happen if we fought on our prepared fortifications... Sadly history cant be changed...

Vehicles info: Will be added

LT vz.35 (also known as LT-35, Pz.35(t), Škoda R2)

Tatra OA vz.30 (Tatra OA.30)

Tč vz.33 (LT-33, ČKD P-I)

Czech

Roku 1938 se Nacistické Německo začalo dožadovat našeho pohraničního území zvaného sudety, kde se nacházela početná německá menšina, ale také opevnění, důležité pro zachování autonomie našeho státu. S rostoucí hrozbou války a neustále se stupňujícími útoky sudetoněmeckého Freikorpsu na četníky, finanční stráž a vojáky (uskupené do SOS - Stráž obrany státu) byla 23. září vyhlášena všeobecná mobilizace. Naše armáda se zmobilizovala rychle a spořádaně, a představovala pro Wehrmacht překážku. Zvlášť protože nebyl na válku dostatečně připravený. Bohužel vše skončilo s podepsáním Mnichovské dohody, kdy se jednalo "O nás, bez nás." Naši vlasní spojenci, kteří nám slibovali pomoc, nás zaprodali Hitlerovi za pár měsíců míru... Ironicky, Hitler využil našeho válečného materiálu k dozbrojení své armády, která pak zaútočila na Polsko, Francii a SSSR. To by se však nestalo, kdybychom s nimi bojovali. Bohužel historii již nelze změnit...

Údaje o vozidlech

LT vz.35 (též známý jako: LT-35, Pz.35(t), Škoda R2)

Jednalo se o stěžejní tank československé armády, který vznikl jako náhrada LT-34, který zaostával v odolnosti a výkonu. Od něj však převzal téměř identickou věž se stejnou výzbojí 37mm kanónu škoda A3 a dvou kulometů vz.35/37. Byl vyráběn firmami Škoda a ČKD ale díky konkurenci těchto firem, docházelo k technickým potížím. Největší problém představoval pneumatický systém, který zlepšoval jízdní vlastnosti, ale v mrazu dělal tank nepojizdným. I přesto se tank těšil oblibě a byl exportován do Rumunska a později byl použit Slovenským Štátem a Německem. Ti si tank oblíbili, ale i přesto ukončili jeho výrobu díky problémům s oným pneumatickým systémem, jehož problémy se naplno projevily na východní frontě. Poté byly zbývající tanky přestavěny na tahače děl a munice. Rumunsko, kde tank také tvořil páteřní typ, si však toto řešení nemohlo dovolit a ačkoliv se tank nevyrovnal nejnovějším Sovětským tankům KV-1 a T-34, používali ho do konce války. Pro boj se silnějším protivníkem vytvořili rumuni z části strojů stíhače tanků TACAM, vyzbrojené kořistním 76,2 mm protitankovým dělem ZIS-3, umístěným v otevřené nástavbě. Samotná Škoda se po zrušení výroby snažila o vylepšení. Vznikla tak verze zvaná T-11 s novým 37mm dělem škoda A8 (použitém na LT-38) pro Bulharsko, T-12 s 47mm dělem škoda A9, T-13M bez pneumatického systému a T-14 pro Afrikakorps. Kromě T-11 nebyl žádný z nich přijat do výzbroje a všechny prototypy byly sešrotovány. Samotný LT-35 se dochoval jedinný.

Tatra OA vz.30 (Tatra OA.30)

Obrněné auto vzniklo na podvozku terenní Tatry T-72, známé svými výbornými jízdními vlastnostmi. Pancíř však zvýšil váhu vozidla a poskytoval ochranu pouze proti pěchotním zbraním, a původní motor sotva dostačoval výkonem. Výzbroj měl původně tvořit pokusný kulomet ZB-50, který však disponoval nízkou kadencí, a nebo letecký kulomet vz.30, který se však těsném prostoru přehříval. Bylo tak rozhodnuto o výzbroji dvou kulometů ZB vz.26, které se však do obrněho vozdila moc nehodily díky nízkokapacitním zásobníkům. I tak bylo vozdilo přijato do výzbroje a bylo využito při obraně pohraničí. Po okupaci jej němci nepřijali do výzbroje díky nevyhovujícím vlastnostem a přenechali je protektorátnímu četnictvu. Slovenský Štát je poměrně úspěšně nasadil proti Maďarsku a později i proti Polsku a SSSR. V době SNP však byly zbývající vozidla zabavena Wehrmachtem a zničena, aby se nedostala do rukou povstalců. Žádný kus se nezachoval, byla však vytvořena funkční replika.

Tč vz.33 (LT-33, ČKD P-I)

Tančík postavený na základě licence od firmy Carden-Loyd, známé pro vývoj těchto vozidel. Stejně jako ostatní stroje založené na této licenci měl lehký pancíř a výzbroj dvou kulometů ZB vz.26, komunikaci obstarávala siréna a praporky. Tato vozdila se nehodila pro realný boj, což se na začátku války potvrdilo. Důstojníci tento stroj neměli v lásce a neustále upozorňovali na jeho nízké použití. Proti špatně vyzbrojenému protivníkovi jako byl Freikorps se však hodil výborně a tak byl v době mobilizace často využíván. Po okupaci byl použit Wehrmachtem pro výcvik a Slovenským Štátem na východní frontě a v SNP. Ze 70 kusů se žádný nedochoval, existuje však funkční replika.